|
|
Příprava nanočástic a jejich využití jako kontrastních látek pro in vivo zobrazování.
Odehnalová, Nikola ; Kratochvílová, Irena (oponent) ; Turánek,, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací syntézy nanočástic zlata a následnou povrchovou modifikací umožňující jejich využití jakožto kontrastních látek pro in vivo zobrazování pomocí CT. Zlaté nanočástice byly připraveny Turkevichovou metodou a charakterizovány metodami TEM, DLS, MADLS a UV-Vis. Jejich povrch byl funkcionalizován polyethylenglykolem obsahujícím na jednom ze svých konců thiolovou skupinu, díky které se na povrch zlatých nanočástic vázal. Terminální konec řetězce daného polymeru byl pak methylovaný nebo zakončený aminoxy skupinou umožňující vznik oximové vazby s kyselinou hyaluronovou prostřednictvím klik-chemie. Způsobilost připravených nanočástic pro in vivo aplikaci byla ověřena na základě testů stability a cytotoxicity. Aplikační potenciál nanočástic zlata modifikovaných methylovaným polyethylenglykolem byl ověřen pomocí CT na myším modelu po intravenózním podání.
|
|
|
Příprava a charakterizace povrchově modifikovaných nanoliposomů s využitím technik klik chemie
Frydrychová, Aneta ; Bartoš,, Milan (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Liposomy jsou již desítky let intenzivně zkoumány pro své unikátní vlastnosti, díky kterým jsou použitelné například jako systémy pro cílené doručování léčiv či ke konstrukci vakcín. Tato diplomová práce přináší přehled o jejich nejdůležitějších vlastnostech, možnostech přípravy a modifikacích. Cílem práce je pak samotná příprava, charakterizace a následná povrchová modifikace nanoliposomů. Liposomy byly připraveny metodou hydratace lipidového filmu, pro povrchovou modifikaci byl použit polysacharid manan. Díky využití lipidu s N-oxy skupinou probíhala modifikace přes oximovou vazbu prostřednictvím klik chemie. Nanoliposomy byly charakterizovány řadou fyzikálně-chemických metod jako je TEM, DLS, FT-IR či nano-průtoková cytometrie. Součástí práce je také studium interakce liposomů s vybranými buněčnými liniemi pro ověření, zda stimulují cesty imunitní odpovědi. Výsledky této studie potvrzují aktivaci inflamasomu NLRP3 vedoucí k produkci prozánětlivých cytokinů (IL-1). Připravené liposomy jsou tedy potenciálně použitelné jako adjuvans vakcín.
|
|
|
Příprava a charakterizace povrchově modifikovaných nanoliposomů s využitím technik klik chemie
Frydrychová, Aneta ; Bartoš,, Milan (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Liposomy jsou již desítky let intenzivně zkoumány pro své unikátní vlastnosti, díky kterým jsou použitelné například jako systémy pro cílené doručování léčiv či ke konstrukci vakcín. Tato diplomová práce přináší přehled o jejich nejdůležitějších vlastnostech, možnostech přípravy a modifikacích. Cílem práce je pak samotná příprava, charakterizace a následná povrchová modifikace nanoliposomů. Liposomy byly připraveny metodou hydratace lipidového filmu, pro povrchovou modifikaci byl použit polysacharid manan. Díky využití lipidu s N-oxy skupinou probíhala modifikace přes oximovou vazbu prostřednictvím klik chemie. Nanoliposomy byly charakterizovány řadou fyzikálně-chemických metod jako je TEM, DLS, FT-IR či nano-průtoková cytometrie. Součástí práce je také studium interakce liposomů s vybranými buněčnými liniemi pro ověření, zda stimulují cesty imunitní odpovědi. Výsledky této studie potvrzují aktivaci inflamasomu NLRP3 vedoucí k produkci prozánětlivých cytokinů (IL-1). Připravené liposomy jsou tedy potenciálně použitelné jako adjuvans vakcín.
|
|
|
Nanomateriály na bázi oxidu titaničitého
Zabloudil, Adam ; Kubíček, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nižňanský, Daniel (oponent)
Byl připraven koloidní oxid titaničitý s velikostí částic v intervalu 20 - 40 nm. Následně byly připraveny tři sloučeniny - kyselina methylen bis(fosfonová) H4L1 , kyselina 4-fosfonobutanová H3L2 a kyselina 4-hydroxy-4,4-difosfonobutanová H5L3 . Pomocí těchto tří připravených látek (H4L1 , H3L2 a H5L3 ) byl modifikován povrch koloidních nanočástic a byla zkoumána stabilita těchto systému pomocí acidobazické titrace a přídavku vápenatých iontů. Klíčová slova: TiO2, nanočástice, povrchová modifikace
|
|
|
Příprava nanočástic a jejich využití jako kontrastních látek pro in vivo zobrazování.
Odehnalová, Nikola ; Kratochvílová, Irena (oponent) ; Turánek,, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací syntézy nanočástic zlata a následnou povrchovou modifikací umožňující jejich využití jakožto kontrastních látek pro in vivo zobrazování pomocí CT. Zlaté nanočástice byly připraveny Turkevichovou metodou a charakterizovány metodami TEM, DLS, MADLS a UV-Vis. Jejich povrch byl funkcionalizován polyethylenglykolem obsahujícím na jednom ze svých konců thiolovou skupinu, díky které se na povrch zlatých nanočástic vázal. Terminální konec řetězce daného polymeru byl pak methylovaný nebo zakončený aminoxy skupinou umožňující vznik oximové vazby s kyselinou hyaluronovou prostřednictvím klik-chemie. Způsobilost připravených nanočástic pro in vivo aplikaci byla ověřena na základě testů stability a cytotoxicity. Aplikační potenciál nanočástic zlata modifikovaných methylovaným polyethylenglykolem byl ověřen pomocí CT na myším modelu po intravenózním podání.
|
|
|
Nanomateriály na bázi oxidu titaničitého
Zabloudil, Adam ; Kubíček, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nižňanský, Daniel (oponent)
Byl připraven koloidní oxid titaničitý s velikostí částic v intervalu 20 - 40 nm. Následně byly připraveny tři sloučeniny - kyselina methylen bis(fosfonová) H4L1 , kyselina 4-fosfonobutanová H3L2 a kyselina 4-hydroxy-4,4-difosfonobutanová H5L3 . Pomocí těchto tří připravených látek (H4L1 , H3L2 a H5L3 ) byl modifikován povrch koloidních nanočástic a byla zkoumána stabilita těchto systému pomocí acidobazické titrace a přídavku vápenatých iontů. Klíčová slova: TiO2, nanočástice, povrchová modifikace
|
|
|
Využití inovativních sorbentů při imobilizaci Zn v půdě
Řečínská, Magdalena ; Vítková, Martina (vedoucí práce) ; Zdeňka, Zdeňka (oponent)
Amorfní oxid manganu (AMO) byl již dříve úspěšně testován jako efektivní činidlo pro snížení mobilní frakce rizikových prvků v půdě. Nežádoucím jevem provázejícím jeho aplikaci je zvýšené rozpouštění tohoto činidla a s tím související oxidace půdní organické hmoty. Z toho důvodu byla navržena povrchová úprava studovaného oxidu Mn vrstvou MnCO3 (Sm-AMO). Předmětem této diplomové práce je posouzení efektivity chemické stabilizace dvou kontaminovaných půd prostřednictvím Sm-AMO se zaměřením na Zn a ověření stability Sm-AMO na základě laboratorních experimentů. Předběžné testy stability obou materiálů v deionizované vodě potvrdily nižší rozpustnost Sm-AMO oproti původnímu materiálu. Tato skutečnost však již nebyla potvrzena výsledky testování AMO a Sm-AMO z pH statických loužících experimentů, kdy na základě statistické analýzy nebyl zaznamenán rozdíl mezi stabilitou AMO a Sm-AMO, vyjma přirozeného pH (6,03) v půdách řeky Litavky (půdy L). U obou sorbentů byla pozorována nižší rozpustnost se zvyšujícím se pH. Za účelem srovnání adsorpčních vlastností AMO a Sm-AMO byla studována kinetika sorpce Pb, Zn, Cd a As nacházejících se v testovaných půdách. Afinita těchto kovů byla obecně vyšší vůči AMO, ale čas pro dosažení adsorpční rovnováhy byl u obou sorbentů srovnatelný. Výsledky adsorpční kinetiky pro oba testované materiály ukázaly nejvyšší rychlost sorpce i nejvyšší adsorbované množství pro Pb a nejnižší pro Zn. Podobné výsledky byly zaznamenány také při pH-statických loužících experimentech. Stabilizační účinnost Sm-AMO se oproti AMO nejvíce projevila pro Pb a As v přirozených podmínkách pH (6,03 a 6,43) půd Litavky a Smolotel. Při stabilizaci Zn byl pozorován statisticky rozdílný stabilizační účinek AMO/Sm-AMO pouze při pH 8, kdy se AMO projevil jako účinnější. Účinnost Sm-AMO na imobilizaci Zn nebyla tak velká, jak bylo očekáváno, ale ve srovnání s jinými imobilizačními činidly představuje Sm-AMO efektivní sorbent pro imobilizaci Zn.
|
host ::
RSS.